Alarzach- stránky o tarotu, astrologii a magii

Novinky
Tarot
Poradna
Astrologie
Magie
Gumoví medvídci
Články
Spolupráce
Služby
Kontakt
Návštěvní kniha




O znameních


partneri-ilustrace

„Hrst prachu mohla ukrýti tvé znamení, dokud jsem neznal jeho  významu.
   Nyní, když jsem moudřejší, čtu je ve všem, co je dříve skrývalo.
   Je namalováno na květných plátkách, třpytí se na zpěněných vlnách, je vztyčeno na vrcholcích hor.
   Měl jsem tvář od tebe odvrácenou, proto jsem četl písmena opačně a nechápal jsem jejich smyslu.“
 
Na úvod mého dnešního zamyšlení jsem si vybral citát z básně mého oblíbeného autora R. Thakura. Bude totiž o znameních, kterými s námi rozmlouvá Bůh, nebo chcete-li osud. O znameních, která často přehlížíme, respektive nerozumíme jim avšak někdy jsou tak silná a výrazná, že jejich síla nám dokáže doslova vyrazit dech. Bude to příběh velmi osobní, jeden z mnoha, kdy jsem s úžasem sledoval, jak naše osudy řídí náhoda, která ovšem žádnou náhodou není.
 
Příběh začal před léty, v okamžiku, kdy jsme se s mou současnou manželkou rozhodli, že náš vztah stvrdíme svatbou. Dohodnout si termín civilní svatby nebyl žáden problém, manželka však toužila také po svatbě církevní, tedy po tom, být oddáni před Bohem.  A tady nastal problém. Já totiž, na rozdíl od mé ženy  nejsem formálním členem žádné církve, přestože nejsem v žádném případě ateistou. Jen se prostě domnívám, že k mému vztahu k spiritualitě nepotřebuji jakoukoliv instituci jako prostředníka. Takže mi nedělá problém jít s manželkou v neděli na bohoslužbu, vyslechnout si kázání, či přidat se k ostatním v jejich modlitbách, ovšem složit klasický slib víry, který vyznává jako jedinou cestu víru křesťanskou, mi jednoduše nejde. Vím, že cest k Bohu je nekonečně mnoho, aby se každý z nás mohl ubírat tou svou. On už Pánbůh ví sám nejlépe, kterou nás povede. Jak jistě tušíte, kazatel církve, jejíž členkou je má žena, prohlásil, že nás oddá pouze tehdy, pokud učiním právě ono křesťanské vyznání víry. Nechtěl jsem začít novou etapu ve svém životě lží, protože bych nevyznával svou víru tak, jak ji cítím. Někomu takové ústupky přijdou jako kompromisy… mě ne. Pro mě to jsou lži. Lhostejno, zda lžeme jiným, či sami sobě, výsledkem je vždy nepříjemnost. Prostě jsem řekl, že se tedy budeme muset bez církevního sňatku obejít.
 
Svatbu na úřadě jsme měli jednu prosincovou sobotu. Velmi malou a velmi hezkou, jen s několika nejbližšími přáteli. Vešli jsme se k jednomu stolu v Pivovarském domě na Ječné, kde jsme šli svatbu oslavit jídlem a pitím.
 
Druhý den jsme s manželkou šli na nedělní bohoslužbu. Očekávali jsme běžné kázání, jako každou neděli, nicméně tentokrát to bylo poněkud jiné, kázání bylo o manželství a jerho součástí  obnovení manželského slibu. V podstatě jde o týž obřad, jaký se individuálně vykonává při církevních svatbách. Partneři v lavicích povstanou a vzájemně si opakují slova církevního manželského slibu. Kněz jim pak stejně jako při klasickém obřadu požehná. Nikdy předtím, ani potom se něco podobného neopakovalo, přinejmenším s naší přítomností. Jaký jiný, silnější nebo jasnější důkaz toho, že naše manželství je manželstvím požehnaným a stvrzeným smlouvou před Bohem bychom si mohli přát? Kazatel, který nás předtím odmítl oddat, to učinil, pravděpodobně aniž by tušil, že naplňuje vyšší vůli….
 
Mimochodem manželský slib, stejně jako všechny staletími ověřené smlouvy a zákony, které bychom měli dodržovat, je krátký a jednoznačný..možná je načase, abychom se k stejně jednoznačným a stručným pravidlům začali vracet. K čemu jsou zákony, které rozdílně chápou i samotní právníci a prostí lidé jim už vůbec nerozumí?
 
Podobných příběhů, kdy jsem jasně rozuměl tomu, co mi osud chce říct, jsem prožil bezpočet. Někdy šlo o jednoznačné šipky, nebo stopky, jindy to byly jen mírné náznaky. Jdu svou životní cestou a učím se ta znamení číst. Opravdu mohou být všude, neboť na tomto světě nic není náhoda. Koneckonců i tarot, nebo astrologie, či jiná umění jsou právě o tomto čtení vzkazů, které nám mají pomoci zbytečně nebloudit. Učím se je číst s posvátnou úctou a dychtivostí dítěte poznávajícího svět a spolu s básníkem  si mohu recitovat :
 
 „Kde jsou upraveny cesty, tam zbloudím.
   Na širé vodě, na modré obloze není vyznačena cesta.
   Stezka je skryta křídly ptáků, září hvězd, květy plynoucí roční doby.
   A já se ptám svého srdce, přináší-li jeho krev moudrost neviditelné cesty.“








TOPlist

© 2006 Alarzach All Rights Reserved